MiloÅ¡ Kopecký se narodil 22. 8. 1922 v Praze. Jeho otec VladimÃr Kopecký byl kožeÅ¡nÃk, který vlastnil salón nedaleko Václavského námÄstà a matka byla bývalá modelka pozdÄji klobouÄnice Marta Grimmová. MiloÅ¡ nenávidÄl Å¡kolu (gymnasium musel opustit už v primÄ), neumÄl se prát a nerad sportoval. Jeho dÄtstvà bylo úzce spjato s ulicà Ve SmeÄkách, kde byli jeho nejvÄtÅ¡Ã pÅátelé FrantiÅ¡ek Äervinka (Äeský historik a publicista) a Petr Schulhoff (filmový režisér) se kterými už od brzkého mládà prolézal âbahno velkomÄstaâ- jak tomu sám ÅÃkával. BÄhem okupace byla maminka Marta Grimmová deportována do OsvÄtimi (byla židovského původu) a MiloÅ¡i Kopeckému jako poloviÄnÃmu židovi též hrozilo uvÄznÄnÃ. BÄhem dalÅ¡Ãch protektorátnÃch let si MiloÅ¡ vidinu pracovnÄ-trestnÃho tábora v intenci nacistické âRassenpolitikâ zahánÄl pomÄrnÄ bohatÄ kulturnÃm a bohémským životem.UtÃkal z otcovy kožeÅ¡nické dÃlny do âbahna velkomÄstaâ a do kolektivu TVAR. Kolektiv TVAR byl původnÄ recitaÄnà soubor, který prezentoval i divadelnà tvorbu. Zde poprvé mladý MiloÅ¡ pÅiÄichl k herectvÃ. Potom vÅ¡ak nastal srpen 1944, kdy u Kopeckých zazvonil muž s obálkou s pÅedvolánÃm do pracovnÃho tábora v BystÅici na BeneÅ¡ovsku, kde MiloÅ¡ byl až do konce války. Po válce a návratu do Prahy nastala otázka pro mladého MiloÅ¡e: co dÄlat? MiloÅ¡ z touhy nebýt po otci kožeÅ¡nÃkem zaÅ¡el do divadla VÄtrnÃk, kde se vÅ¡ak nestal hercem, ale obsluhovaÄem gramofonu a opony. PostupnÄ se vÅ¡ak k herectvà propracoval. Jeho prvnà malá role byla v divadelnà hÅe Smrt Tarelkinova, kde hlavnà úlohu ztvárnili Gustav Heverle a Vlastimil Brodský. Téhož roku se objevil i na BarrandovÄ, na natáÄenà filmu JAN ROHÃÄ Z DUBà (1947), jenž byl prvnà Äeský barevný film. Objevil se v malé patetické roli studenta. Brzy se v divadle stal obsazovaným hercem, který hrál v divadelnÃch hrách Cenerentola, Zelená pastvinka a Osudy dobrého vojáka Å vejka. V divadle VÄtrnÃk si naÅ¡el i svou prvnà ženu, půvabnou hereÄku Stellu Zázvorkovou. Navzdory tomu, že se jim v Å¡estaÄtyÅicátém roce narodila dcera Jana KateÅina (ve svých 15 letech spáchala sebevraždu) a že si MiloÅ¡ Kopecký velmi dobÅe rozumÄl se svým tchánem Janem Zázvorkou (známý architekt), manželstvà vydrželo pouze nÄco pÅes rok. Po zániku divadla VÄtrnÃk MiloÅ¡ pÅeÅ¡el do Divadla satiry, u jehož zrodu stáli hlavnÄ bratÅi OldÅich a LubomÃr Lipský. A odtud vedla jeho cesta do studia NárodnÃho divadla. OvÅ¡em zanedlouho po té MiloÅ¡ udÄlal velký průšvih, když pÅiÅ¡el opilý na pÅedstavenÃ, které se kvůli tomu muselo zruÅ¡it. Na kobereÄek si ho pozval tehdejÅ¡Ã Åeditel zlaté kapliÄky Václav Vydra, který s nÃm okamžitÄ rozvázal smlouvu, ale protože vÄdÄl že je dobrým hercem, domluvil mu angažmá v Realistickém divadle. Zde MiloÅ¡ sehrál spoustu velkých rolÃ. Od âRealistůâ narukoval v osmaÄtyÅicátém roce na pár mÄsÃců vojny. Po vojnÄ vÅ¡ak byl angažován zpÄt na prvnà scénu, ze které hned zase odkráÄel do MÄstských divadel pražských z nich k E. F. Burianovi a od nÄj do Divadla estrády a satiry, pozdÄji pÅejmenovaném na ABC. BÄhem tohoto cestovánà po divadlech se MiloÅ¡ stihl podruhé oženit s ÅidiÄkou tramvaje KateÅinou Soukupovou, ale manželstvà opÄt netrvalo o moc déle. Angažmá v Divadle ABC je patrnÄ jednou z nejÅ¡Å¥astnÄjÅ¡Ãch obdobà jeho kariéry. V divadle, kam kdysi mladÃk Kopecký chodÃval na Voskovce a Wericha, se herec Kopecký setkal s Werichem coby kolegou a byl u toho, kdy s tÃmto velikánem zaÄal hrát jeho pÅÃtel Miroslav HornÃÄek ve dvojici. Prvnà pÅedstavenà divadla se jmenovalo Caesar, kde MiloÅ¡ hrál roli knÄze Rataty. Premiéra probÄhla slavnÄ, hru režÃroval MiloÅ¡ Nedbal, se kterým se MiloÅ¡ již dobÅe znal z NárodnÃho divadla. V poststalinské dobÄ pÅipravilo divadlo ABC hru "Filip FilÃpek, nebo nebyl?â. Na politickou satiru nebývale odvážnou, se diváci jen hrnuli. ZvláštÄ když v titulnà roli záÅil Jan Werich. Toho vÅ¡ak nedlouho po premiéÅe Äekalo setkánà s JiÅÃm Voskovcem ve Vidni. S velkou radostà z brzkého setkánà se svým velkým pÅÃtelem ve Vidni Wericha trápila starost, kdo za nÄho zaskoÄà ve âFilÃpkoviâ. Padla volba na MiloÅ¡e Kopeckého, který se po váhavém prvnÃm pÅedstavenÃm už role nepustil. Jana Wericha unavila funkce Åeditele na zaÄátku Å¡edesátých let. PÅesnÄji unavilo ho neustálé vysvÄtlovánà âpapalášůmâ, jak a proÄ tu Äi onu hru uvádà na repertoár, a tak soubor opustil. A zanedlouho soubor opustil i MiloÅ¡ Kopecký. MiloÅ¡ Kopecký divadlo ABC opustil, proto že chtÄl spolupracovat s Miroslavem HornÃÄkem se kterým se mu velmi dobÅe hrálo a improvizovalo. Miroslav HornÃÄek napsal hru TvrÄák, kterou zaÄali zkouÅ¡et v JindÅiÅ¡ské ulici. Do dÃla se vrhli odvážnÄ, pÅestože pracovali na dluh s velmi nejasnými pÅedstavami do nejbližšà budoucnosti. Hru TvrÄák dlouho vÅ¡ude odmÃtali ponÄvadž byla âpoliticky košérâ- jak MiloÅ¡ ÅÃkal. Nakonec se premiéra hry konala v OstravÄ. TvrÄák mÄl pÅes dvÄ stÄ padesát reprÃz a pamÄtnÃci na nÄj dodnes nostalgicky vzpomÃnajÃ. NicménÄ zhruba po tÅech letech se dvojce H+K rozcházà a každý se vydává na svou cestu. Psal se rok 1964, kdy MiloÅ¡ ukonÄil pouÅ¥ na volné noze a nastoupil do angažmá v HudebnÃm divadle KarlÃn. V té dobÄ se potÅetà ženÃ. Jeho choÅ¥ se jmenovala Jana Lichtenbergová. ÅÃkalo se jà pražská Brigitte Bardot. OvÅ¡em záhy po svatbÄ se potÅetà rozvádÃ. V této dobÄ si uvÄdomoval nebezpeÄÃ, že bude jednou provždy komikem. Diváci ho zatÃm znali pouze jako výrobce humoru, a proto opouÅ¡tà Hudebnà divadlo KarlÃn a pÅijÃmá nabÃdku z Divadla na Vinohradech. Prvnà vinohradskou rolà MiloÅ¡e Kopeckého byl TaÅ¥ka v âKoÄce na rozpálené plechové stÅeÅ¡eâ Tennessee Williamse. V dalÅ¡Ãch letech zaznamenal výrazné úspÄchy v JindÅichovi IV, Pygmalion, MiláÄek Ornifel, poté také jako host v Divadle Na zábradlà v burlesce Milana Kundery Ptákovina. OvÅ¡em na vinohradském jeviÅ¡ti nedostával jen samé výrazné role. V Caru Fjodorovi od Alexeje KonstantinoviÄe Tolstého si zahrál malou roli bojara, kterou vÅ¡ak považoval pÅÃmo za svou potupu. PoÄtvrté se MiloÅ¡ Kopecký oženil s krásnou taneÄnicà Janou KÅeÄkovou roku 1966 v jižnÃch Äechách, se kterou žil až do své smrti. MiloÅ¡i Kopeckému se brzy narodila dcera Barunka a protože se rodina rozrůstala, koupil svůj slavný milovaný Äervený mlýn v jižnÃch Äechách v Kremži. MiloÅ¡ Kopecký miloval film, a proto trpÄl že žádnou dÃru do svÄta neudÄlal do svých zralých let. Za svůj prvnà opravdový prvnà film v nÄmž dostal vÄtÅ¡Ã roli byla detektivka SEVERNà PÅÃSTAV (1954) režiséra MiloÅ¡e Makovce. Po nà vÅ¡ak zazáÅil v roli feldkuráta Katze v OSUDECH DOBRÃHO VOJÃKA Å VEJKA (1956), kde naprosto nenapodobitelnÄ zahrál scény, kde feldkurát Katz je silnÄ pod vlivem alkoholu. Po dalÅ¡Ãch skvÄlých hereckých výkonech ve filmech BARON PRÃÅ IL (1961) a LIMONÃDOVà JOE ANEB KOÅSKà OPERA (1964) se stává už i velmi populárnÃm filmovým hercem. DalÅ¡Ã velké role a skvÄlé filmy nenechaly na sebe dlouho Äekat, napÅÃklad: BÃLà PANà (1965), televiznà film SEDM ŽEN ALFONSE KARÃSKA (1967). V devÄtaÅ¡edesátém roce si výbornÄ notoval s Pavlem Landovským ve filmu JÃ, TRUCHLIVà BÅ®H (1969), napsaného podle jedné povÃdky z Kunderových SmÄÅ¡ných lásek. Dále to byly SVATBY PANA VOKA (1970), NOC NA KARLÅ TEJNÄ (1973) , nezapomenutelná role šéfa vodnÃků v Äechách ve filmu JAK UTOPIT DOKTORA MRÃÄKA (1974) a ve filmu svého dlouholetého pÅÃtele Petra Schulhoffa ZÃTRA TO ROZTOÄÃME DRAHOUÅ KU (1976). AvÅ¡ak hlavnà vrchol popularity ho teprve jeÅ¡tÄ Äekal. Na vrcholu popularity se ocitl na konci sedmdesátých let jako MUDr. Å trosmajer v seriálu Jaroslava Dietla NEMOCNICE NA KRAJI MÄSTA (1977). Nemocnice se zaÄala natáÄet v Å¡estasedmdesátém roce a o dva roky pozdÄji pÅilákala k obrazovkám milióny diváků. V Äase â Nemocniceâ dostával MiloÅ¡ Kopecký tisÃce dÄkovných dopisů a to i z SRN, Finska, Polska, MaÄarska (jedna nadÅ¡ená maÄarská divaÄka se nauÄila Äesky jenom kvůli tomu aby si s MiloÅ¡em Kopeckým mohla pravidelnÄ dopisovat). Národ MiloÅ¡e Kopeckého miloval a požadoval udÄlenà titulu zasloužilý umÄlec. MiloÅ¡i Kopeckému, který trpÄl averzà vůÄi vyznamenánÃm a titulům, se podaÅilo udÄlenà titulu dvakrát vyhnout, ale v devÄtasedmdesátém už odmÃtnout nemohl. BÄhem 70. a 80. let byl repertoár vinohradského divadla znaÄnÄ poznamenán posrpnovou normalizacÃ, ale pÅesto MiloÅ¡ vytvoÅil nÄkolik nezapomenutelných rolà : Harpagona v MolierovÄ Lakomci, Sartoria v Domech pana Sartoria od G. B. Shawa, Å alomova v LetnÃch hostech, ale hlavnÄ si zahrál ve vytouženém ShakespearovÄ dramatu Richard III padouÅ¡kou roli anglického panovnÃka. Richard III se brzy stal událostà sezony a MiloÅ¡i Kopeckému opÄt zaÄalo chodit spoust dÄkovných dopisů. BÄhem 80. let hrál MiloÅ¡ Kopecký v divácky vdÄÄných filmech TAJEMSTVà HRADU V KARPATECH (1981), KÅTINY (1981), TÅI VETERÃNI (1983) a uvádÄl populárnà seriál SLAVNà HISTORKY ZBOJNICKà (1985), ale také moderoval publicistický poÅad Äeskoslovenské televize o emigrantech, který mu způsobil po nÄjakou dobu nemalé tÄžkosti. Diváci si úÄinkovánà v poÅadu jednoznaÄnÄ spojovali s udÄlenÃm titulu národnà umÄlec. NÄkteÅà kolegové pÅecházeli na druhý chodnÃk. NÄkdo popsal hanlivými nápisy zdi jeho milovaného jihoÄeského Äerveného mlýna. Muselo uplynout nÄkolik let než mohl o svém poÄÃnánà otevÅenÄ mluvit. PatrnÄ MiloÅ¡ Kopecký se s poÅadem zcela neztotožÅoval, ale urÄitá pÅÃbuznost názorů tu rozhodnÄ byla. MiloÅ¡ Kopecký se politicky oprášil 5. kvÄtna sedmaosmdesátého roku na sjezdu svazu Äeských dramatických umÄlců. Zde pÅednesl projev v nÄmž onu vládnoucà moc podrobil velmi chytré odvážné a působivé kritice. Po sametové revoluci se MiloÅ¡ovi zaÄal prudce zhorÅ¡ovat zdravotnà stav kvůli kterému se musel vzdát role na vinohradském jeviÅ¡ti. Ve filmu se objevil v malých rolÃch, napÅÃklad: ANDÄLSKà OÄI (1994) Äi UÄITEL TANCE (1995), ale roli v seriálu Hospoda už nezvládl. PÅi natáÄenà se zaÄaly projevovat stavy zmatenosti, proto se musela zruÅ¡it smlouva. MiloÅ¡ Kopecký zemÅel v bohnické psychiatrické léÄebnÄ 16.února 1996. Pan Kopecký byl známý svou averzà k žárlivosti, svými milenkami se netajil ani pÅed svou zákonitou manželkou, ale také trpÄl maniodepresivnà psychózou pÅi jejÃmž panovánà se hlavnÄ opÃral o svou poslednà choÅ¥. Miloval Å¡achy, které hrál hlavnÄ se svým pÅÃtelem Josefem Bedrnou. Mezi jeho dalÅ¡Ã herecké kolegy a hlavnà pÅátele patÅili Miroslav HornÃÄek, Rudolf HruÅ¡Ãnský, Vlastimil Brodský a JiÅà Kodet. OvÅ¡em stejnÄ dobÅe jako pÅátele umÄl si dÄlat i nepÅátele, kterých mÄl také dost. Dále se zajÃmal o politiku, filozofii a miloval psanà dopisů.