âBohuÅ¡ Záhorský, vlastnÃm jménem Bohumil Záhorský, se narodil 5. února 1906 v Praze. Jeho otec byl prof. ÄVUT Jan Záhorský (1872 â 1951). Jeho druhou ženou byla od 1971 hereÄka Vlasta Fabianová (1912 â 1991). V dÄtstvà se velmi nadchl pro divadlo. Z kvinty reálného gymnázia odeÅ¡el roku 1923 na Státnà konzervatoÅ. Jako konzervatorista úÄinkoval pod pseudonymem Bóža Horský v experimentálnÃch studijnÃch pÅedstavenÃch M. JareÅ¡e a J. Frejky (1924 â 1925). V roce 1925 pÅeruÅ¡il studia a zaÄal hrát.
PÅeÅ¡el do divadla Rokoko (1925). Poté hrál ve spoleÄnosti manželů Steimarových (1925), UmÄleckém studiu V. Gamzy (1926 â 1927), FrejkovÄ Dada (1927 â 1929) a ModernÃm studiu (1929). SouÄasnÄ byl v letech 1927 â 1929 souÄástà voice â bandu E. F. Buriana. OdeÅ¡el do NárodnÃho divadla v BrnÄ (1929 až 1931) a odtud s JindÅichem Honzlem do pražského Osvobozeného divadla (1931 â 1935). Hrál v Novém divadle (1935), opÄt v Osvobozeném (1935 â 1938), v Akropolisu (1938), v divadle u Nováků (1938 â 1940), v Nezávislém divadle (1940 â 1944) a v IntimnÃm divadle (1944 â 1945). I po osvobozenà zůstal na stejné scénÄ, která byla pÅejmenováno na Realistické divadlo (1945 â 1946). Nakonec zakotvil v ÄinohÅe NárodnÃho divadla (1946 â 1977), z které odeÅ¡el roku 1970 na odpoÄinek.
Na zaÄátku byl Záhorský poznamenán avantgardnÃmi soubory u nichž si osvojil jeviÅ¡tnà práci a skvÄlé ovládánà tÄla a hlasu. Hrál milovnÃky s komickým nádechem a po pÅÃchodu do Osvobozeného divadla vytváÅel skvÄlé postavy se smyslem pro satiru (Carriera v âOslu a stÃnuâ, Dexler v âRubu a lÃciâ a starosta z âTÄžké Barboryâ). PozdÄji, zejména na prknech ND, se Záhorský vyvinul na skvÄlého realistického herce. Zprvu byl v NárodnÃm obsazován do malých rolà (âTvrdohlavá žena a zamilovaný Å¡kolnà mládenecâ) a poté jeho role nabývaly na významu. BravurnÄ zvládal studie nenaplnÄných životů (âPodzimnà zahradyâ, âRacekâ, âViÅ¡Åový sadâ) a malé lidi milujÃcà život s neodolatelným humorem (âCyrano z Bergeracuâ, âStrakonický dudákâ). ZtvárÅoval různé charaktery (âLjubov Jarováâ, âHadrián z ÅÃmsůâ). VytváÅel postavy, dÃky menÅ¡Ã a zavalitÄjÅ¡Ã postavÄ, nenápadnými detaily s bohatým asociativnÃm obsahem a dokázal naplnit jejich realistickou hloubku.
V roce 1932 si ho vÅ¡iml film. ÃÄinkovánà ve filmu mu âzajistiliâ W + V, když hrál v jejich filmech PUDR A BENZÃN (1932), HEJ RUP! (1934), U NÃS V KOCOURKOVÄ (1934) a SVÄT PATÅà NÃM (1937). Tak se protloukal filmem ve tÅicátých a ÄtyÅicátých letech v malých rolÃch úÅednÃků, policistů, šéfů, sekretáÅů zlodÄjÃÄků Äi redaktorů (ULIÄKA V RÃJI, TÅI VEJCE DO SKLA, KDYBYCH BYL TÃTOU, ADVOKÃTKA VÄRA, ZLATà ÄLOVÄK, VESELà BÃDA, KATAKOMBY, ROZTOMILà ÄLOVÄK, GABRIELA, DRUHà SMÄNA, DVA TÃDNY Å TÄSTÃ, ŠŤASTNOU CESTU, U PÄTI VEVEREK, PAKLÃÄ a mnoho dalÅ¡Ãch).
Po válce již ztÄlesÅoval vÄtÅ¡Ã postavy: dÄdeÄek (VES V POHRANIÄÃ), úlisný komoÅà Lang (CÃSAÅÅ®V PEKAÅ a PEKAÅÅ®V PEKAÅ), konÅ¡el (JAN HUS), sedlák (PROTI VÅ EM), král (HRÃTKY S ÄERTEM), Pánbůh (DAÅBUJÃN A PANDRHOLA), Åeditel gymnázia (VYÅ Å Ã PRINCIP), staÅeÄek Goodmann (LIMONÃDOVà JOE ANEB KOÅSKà OPERA), král Dobromysl Veselý (Å ÃLENÄ SMUTNà PRINCEZNA), senilnà a zapomÄtlivý dÄda Kostka (PARTIE KRÃSNÃHO DRAGOUNA), dalÅ¡Ã dÄda (LÃTO S KOVBOJEM), starý Josef (NÃÅ DÄDEK JOSEF), profesor (HRA O JABLKO). Naposledy se divákům tento oblÃbený herec uvedl jako starý Helliberg ve VláÄilovÄ Å¾ivotopisném snÃmku KONCERT NA KONCI LÃTA (1979). U nÄkolika filmů a dokumentů se uplatnil jako komentátor (napÅÃklad oblÃbený veÄernÃÄkový seriál KRKONOÅ SKà POHÃDKY).
HojnÄ byl využÃván v rozhlase, dabingu a televizi (televiznà inscenace MEDVÄD, LUCERNA, TCHÃNÄ, BÅETISLAV A JITKA apod. a seriály ROZSUDEK, F. L. VÄK, HÅÃÅ Nà LIDà MÄSTA PRAŽSKÃHO Äi ŽENA ZA PULTEM). Roku 1947 obdržel Cenu zemÄ Äeské za herecký výkon ve VSI V POHRANIÄÃ. V roce 1956 zÃskal titul Zasloužilého umÄlce, Vyznamenánà Za zásluhy o výstavbu (1958), jmenovánà NárodnÃm umÄlcem (1966) a Zasloužilým Älenem NárodnÃho divadla (1975) a Cenu Jaroslava Průchy (1978). Jedna z nejvÄtÅ¡Ãch postav Äeského divadla 20. stoletà BohuÅ¡ Záhorský zemÅel 22. záÅà 1980 v Praze ve vÄku sedmdesáti ÄtyÅ let. Jeho druhá žena, hereÄka Vlasta Fabianová, ho pÅežila o celých jedenáct let.