Äeská spisovatelka Božena NÄmcová narozená 4.2.1820 ve VÃdni, byla spolu s K.H.Borovským, J.K. Tylem a K.J.Erbenem v popÅedà Äeské literatury ve 40. a 50. letech 19.stoletÃ. Božena NÄmcová vl. jménem Barbora Panklová byla dcerou Äeské služky a panského koÄÃho, rakouského NÄmce. Jejà původ je zpochybÅován, nÄkteÅà tvrdÃ, že by mohla být nemanželskou dcerou sestry vévodkynÄ ZaháÅské a manželé Panklovi ji adoptovali. Po jejÃm narozenà se rodina usadila v RatiboÅicÃch u Äeské skalice na statcÃch knÄžny ZaháÅské. NÄmcová nemÄla žádné zvláštnà vzdÄlánÃ. Do Å¡koly chodila v Äeské Skalici V dÄtstvà na nà mÄla velký vliv jejà babiÄka Magdalena Novotná, která byla tkadlenou.
Také pobyt v nÄmecké rodinÄ panského správce, kde poprvé pÅiÅ¡la do styku s literaturou, mÄl na nà velký vliv. Jako sedmnáctiletá byla pod nátlakem své matky provdána za Josefa NÄmce, který byl úÅednÃkem finanÄnà stráže a byl dvakrát staršà než NÄmcová. Manželé se témÄÅ každý rok stÄhovali . BÄhem tÄchto pÅesunů se jim narodily ÄtyÅi dÄti. Manželstvà NÄmcové nebylo šťastné, NÄmec byl Äasto unavený a nepÅÃjemný. Když rodiny koneÄnÄ zakotvila v Praze, zaÄala se NÄmcová scházet se vÅ¡emi pÅedstaviteli tehdejšà Äeské kultury. ZaÄala psát a uveÅejÅovat básnÄ v Äasopisech. V roce 1845 se NÄmcovi pÅestÄhovali na Chodsko. NÄmcová se zaÄala vÄnovat sbÄratelské Äinnosti a zajÃmala se o sociálnà podmÃnky lidu. Jako jedna z prvnÃch u nás se seznámila s uÄenÃm utopického socialismu, jak ho propagoval filozof a knÄz MatouÅ¡ Klácel. Vlastenectvà manželům NÄmcovým pÅinášelo nemalé problémy, tajná policie je stále sledovala. Za nástupu Bachova absolutismu se jejich situace jeÅ¡tÄ zhorÅ¡ila, protože NÄmcová se nebála ÅÃkat nahlas své názory. Pochopila rozdÃl mezi opravdovým vlastenectvÃm a opatrným vlastenectvÃm mÄšťáků. V roce 1850 byl jejà manžel pÅeložen do Uher a NÄmcová se vrátila do Prahy. Manžela v Uhrách navÅ¡tÃvila asi tÅikrát a využila tÄchto návÅ¡tÄv ke shromažÄovánà materiálů, ze kterých potom psala pohádky. Z malých honoráÅů za jejà literárnà Äinnost se jà i dÄtem žilo bÃdnÄ. V roce 1861 pÅijela do LitomyÅ¡le redigovat své spisy. Bohužel onemocnÄla a svou práci nedokonÄila. Koncem padesátých let se NÄmcová rozhodla žÃt sama s dÄtmi. Manžel jà odmÃtl dávat penÃze na chod domácnosti. Potkalo ji velké neÅ¡tÄstÃ, když jà zemÅel syn Hynek. V této tÄžké dobÄ vznikalo jejà nejvÄtšà dÃlo BabiÄka. HlavnÃm hrdinou v jejÃch dÃlech byl prostý venkovský lid. Božena NÄmcová zemÅela v lednu 1862. Jejà pohádky a povÃdky zaÅadila veÅejnost do zlatého fondu Äeské literatury.