Jana Preissová

Jana Preissová, rozená Drchalová, se narodila v Plzni, ale dětství strávila s rodiči v Rokycanech. Od malička projevovala vlohy k tanci a hudbě, hrála také ochotnické divadlo, ve škole se pak zúčastnila recitačních soutěží. Po maturitě na gymnáziu neměla zcela jasno o budoucí volbě povolání, rozhodovala se mezi archeologií, medicínou a baletem, nakonec byla přijata na DAMU. Po dokončení studií (1970) zakotvila na dvacet let na scéně Divadla Na zábradlí (1970-1990). Půvab a křehký zjev ji předurčoval k postavám jemných dívek plných emocí, dokázala ale přesvědčivě zahrát i komické nebo naopak tragické typy a velmi brzy našla široké uplatnění v klasickém i moderním repertoáru bez úzkého žánrového vymezení.  Koncem 80. let zaujala svým pohostinským účinkováním v Národním divadle (Slečna Julie) a nakonec se v roce 1990 stala stálou členkou činohry Národního divadla, kde působí dodnes.  Svou kariéru před filmovou kamerou zahájila Preissová ještě jako studentka DAMU, kdy se objevila ve dvou filmech různých kvalit. Její první rolí byla významově minimální postava kadeřnice v hořké komedii KLEC PRO DVA (1967), již svým dalším výstupem před kamerou se ale zapsala do historie českého filmu, když ztvárnila provazochodkyni Annu v poetickém snímku ROZMARNÉ LÉTO (1967). Je až nepochopitelné, že při mimořádném půvabu Preissové a jejích nepochybných hereckých schopnostech zůstala filmovými tvůrci prakticky nevyužita a v následujících čtyřiceti letech se objevila v pouhých devíti filmech.  Po slibném vstupu na stříbrné plátno si zahrála menší až epizodní role v komediích ZLOČIN V ŠANTÁNU (1968) nebo SLAMĚNÝ KLOBOUK (1971). Větší prostor pak dostala v detektivním filmu TAJEMSTVÍ ZLATÉHO BUDDHY (1973). Z jejích dalších rolí stojí za zmínku Anna Holinová v životopisném snímku o Janu Nerudovi PŘÍBĚH LÁSKY A CTI (1977). Po dlouhých letech na sebe pak výrazně upozornila rolí matky představené v historickém dramatu ŘÁD (1994). Za tuto hereckou kreaci obdržela Českého lva za vedlejší ženskou roli a je to její zatím poslední filmová role.  Stejně jako řada jiných herců našla Jana Preissová širší uplatnění před televizní kamerou. S televizí zahájila spolupráci menší postavou v přepisu povídky Aloise Jiráska ZÁHOŘANSKÝ HON (1968). Poté hrála v různých žánrech, od inscenací přes pohádky až k seriálům,  Ve druhé polovině 70. let získala Jana Preissová nadčasovou popularitu jako matka Tomáše Holého a partnerka Františka Němce v mimořádně úspěšných rodinných komediích JAK VYTRHNOUT VELRYBĚ STOLIČKU (1977) a JAK DOSTAT TATÍNKA DO POLEPŠOVNY (1978).  Ze seriálových postav připomeňme paní Povejšovou, zahořklou herečku s nenaplněnými ambicemi v rodinném seriálu MY VŠICHNI ŠKOLOU POVINNÍ 1984). Později se pak v televizi znovu setkala s Viktorem Preissem v několika zdařilých inscenacích (ŽIVOT A DÍLO SKLADATELE FOLTÝNA, 1992; EX OFFO, 1998). Zhruba v polovině devadesátých let přestala Preissová vidět smysl v herectví před kamerou a odmítala všechny role.  Výrazná je také práce Jany Preissové pro rozhlas a dabing. Z četných rolí před dabingovým mikrofónem je na místě vyzvednout filmy Pošťák zvoní dvakrát a Přelet nad kukaččím hnízdem, za něž získala Cenu Františka Filipovského (1995, 1998). V poslední době se Jana Preissová věnuje také pedagogické činnosti na Pražské konzervatoři.