âKvÄta Fialová se narodila na Slovensku, v obci Vel'ké Dravce v okrese LuÄenec. Jejà maminka byla výtvarnice, vedle malby se vÄnovala i sochaÅenÃ. Na Slovensku žila rodina do roku 1938, kdy je slovenÅ¡tà nacionalisté pÅinutili odejÃt do Äech. Z konce 2. svÄtové války si dospÃvajÃcà KvÄta odnesla nanejvýš traumatizujÃcà zážitek, když ji spolu s matkou brutálnÄ znásilnili sovÄtÅ¡tà vojáci. Tato zkuÅ¡enost byla poÄátkem jejÃho komplikovaného a rozporuplného vztahu k mužům. Po válce se matka vrátila na Slovensko a KvÄta Fialová zůstala sama. PÅitahovalo ji divadlo a v roce 1946 zaÄala hrát v Äeském TÄÅ¡ÃnÄ. Téhož roku byla pÅijata na brnÄnskou konzervatoÅ. PokraÄovala studiem na JAMU, které úspÄÅ¡nÄ zakonÄila v roce 1950. JeÅ¡tÄ bÄhem studia se objevila v malé roli zapomenutého budovatelského snÃmku VELKà PÅÃLEŽITOST. V 50. letech postupnÄ proÅ¡la divadelnÃmi angažmá v OpavÄ, Äeských BudÄjovicÃch, KolÃnÄ a jednu sezónu hrála dokonce ve vzdáleném MartinÄ na Slovensku. PÅestože se pohybovala na oblasti, byla obsazena v nÄkolika nevýrazných filmech oné doby. Do Prahy mladou hereÄku pozval v roce 1958 Jan Werich. Divadlu ABC zůstala v následujÃcÃch desetiletÃch vÄrná i po jeho pÅipojenà k MÄstským divadlům pražským až do roku 1991 a i pozdÄji zde pohostinsky vystupovala. PÅÃchod do Prahy znamenal vÄtÅ¡Ã nabÃdku filmových rolÃ. V 60. letech ztvárnila Åadu výrazných filmových postav. Objevila se napÅ. ve váleÄných dramatech SMRT SI ÅÃKà ENGELCHEN nebo OSTÅE SLEDOVANà VLAKY. Äeská kinematografie ale pÅedevÅ¡Ãm v KvÄtÄ Fialové objevila ideálnà pÅedstavitelku krásných osudových žen a v 60. letech se tak hereÄka stala pro mužské publikum sexy symbolem. Jejà životnà rolà se stala postava barové zpÄvaÄky v parodii na divoký západ LIMONÃDOVà JOE ANEB KOÅSKà OPERA. Protože neumÄla zpÃvat, pÄvecký part za ni nazpÃvala zpÄvaÄka Yvetta Simonová. Ta ji ostatnÄ zastoupila po pÄvecké stránce i v muzikálu ZVONOKOSY o nÄkolik desÃtek let pozdÄji. TypovÄ podobné role femme fatale si zopakovala i v parodiÃch na brakové detektivky (FANTOM MORRISVILLU) a Å¡pionážnà thrillery bondovského stÅihu (KONEC AGENTA W4C PROSTÅEDNICTVÃM PSA PANA FOUSTKY) a v detektivkách (PARTIE KRÃSNÃHO DRAGOUNA). SluÅ¡ný prostor jà od konce 60. let poskytla i televize. Objevila se napÅ. v inscenaci VAJÃÄKO, seriálu HÅÃÅ Nà LIDà MÄSTA PRAŽSKÃHO nebo v pÅedstavenà CHARLIEHO TETA. Jejà filmová, televiznà i divadelnà kariéra plynula bez vÄtÅ¡Ãch propadů a s pÅibývajÃcÃm vÄkem bez problémů mÄnila svůj herecký typ z osudových žen na zralé elegantnà dámy a babiÄky, které hrála s nezamÄnitelným Å¡armem a nadhledem. Taková byla jejà hrabÄnka v parodii ADÃLA JEÅ TÄ NEVEÄEÅELA nebo babiÄka v rodinné komedii S TEBOU MÄ BAVà SVÄT. Své role umÄla ztvárnit s typickou sebeironià a lehkou nadsázkou. Má Å¡iroký herecký rejstÅÃk, objevila se prakticky ve vÅ¡ech žánrech, nejvÄtÅ¡Ã podÃl ale tvoÅily komedie, které také mÄly nejvÄtÅ¡Ã ohlas. V pozdÄjÅ¡Ãm vÄku naÅ¡la svou parketu v postavách záhadných a komicky výstÅednÃch starých dam a Åadu si jich zahrála zejména v televiznÃch inscenacÃch, jako napÅ. TÅI ALBERTI A SLEÄNA MATYLDA, ZÃHADNà PANà SAVAGEOVà nebo TÅI DÃMY S PISTOLÃ. I v důchodovém vÄku, kdy vÄtÅ¡ina hereÄek postupnÄ mizà z obrazovek a filmového plátna, zůstala Äasto obsazovanou a populárnà hereÄkou. Z jejÃch Äetných, vÄtÅ¡inou komediálnÃch divadelnÃch rolà stojà za zmÃnku napÅ. Marta Brewsterová ve hÅe Jezinky bezinky nebo hlavnà ženská role v Äerné komedii Harold a Maud. Pokud jde o osobnà život, poprvé se provdala už v 21 letech, ale vzhledem k jejÃmu svéráznému vztahu k mužům manželstvà trvalo velmi krátce. Mladou hereÄku manželský život vydÄsil natolik, že od manžela utekla a nÄjaký Äas dokonce pÅespávala v opuÅ¡tÄné márnici kolÃnského hÅbitova. Svého druhého muže, režiséra Pavla Hášu, poznala v roce 1957 a o dva roky pozdÄji se vzali. Manželstvà nejenže vydrželo, ale lze ho považovat za Å¡Å¥astné - pÅedevÅ¡Ãm dÃky tomu, že oba partneÅi k sobÄ byli nanejvýš tolerantnà a dopÅávali si vzájemnÄ velkou mÃru svobody. V roce 1962 se jim narodila dcera a dnes je již KvÄta Fialová babiÄkou. HereÄka se vždy zajÃmala o východnà nauky, zejména budhismus, o okultismus a ÄarodÄjnictvÃ. Vlastnà sbÃrku pÅedmÄtů vztahujÃcÃch se k tomuto okruhu zájmů.